Otec Goriot

autor: Honoré de Balzac

žánr: realidtický román

čas děje: 1. polovina 19.století

místo děje: Paříž

CHARAKTERISTIKA POSTAV:

Jean Joachim Goriot (poctivý, obětavý, starý člověk, dobrák, bezmocný, původně úspěšný obchodník, dříve zámožný, ale umírá v chudobě, v penzionu je pokládán za hlupáka)

Evžen Rastignac (chudý mladý muž, zpočátku sympatický, poctivý, čestný, pak ctižádostivý, ztracené iluze, v honbě za kariérou odhazuje všechny morální zásady, vývoj osobnosti je opačný než u Goriota)

Vautrin (uprchlí zločinec, galejník, zlý, cynický, všechny nabádá ke špatnostem)

OBSAH:

Na začátku nás autor seznamuje s obyvateli penzionu Vauquerové, kde se odehrává takřka celý děj.
V průběhu děje se také ve vzpomínkách seznamujeme s osudy otce Goriota, bývalého úspěšného výrobce nudlí, který miloval své dcery a jako věno jim daroval každé polovinu svého majetku a sám doufal, že se udrží v jejich přízni, avšak byl zavržen svými zeti a později i svými dcerami a tak se uchýlil do penzionu a postupně si snižoval vlastní penzy, když k němu chodily dcery pro peníze.
Do penzionu se přistěhoval Evžen, který je bratrancem vysoce postavené vikomtesy de Beauséant, která mu "otevře dvířka" do pařížské společnosti.
Další zajímavou a důležitou postavou je Vautrin, který je pro všechny tak trochu tajemný, protože nikomu neprozradí, v čem podniká.
Evžen nemá peníze a je vypovězen ze salonu hraběnky de Restaud, protože se zmínil o jejím otci před jejím manželem.
Student poznává, jak dcery vykořisťují svého otce, který jim dává i zbytky veškerého svého zbylého majetku, a pozoruje kontrast mezi životem otce a dcer, které jej navštěvují, pouze pokud potřebují peníze.
V této chvíli si začíná uvědomovat úděl otce Goriota, kterým jinak všichni v penzionu pohrdají a dělají si z něj legraci.
Seznamuje se s druhou Goriotovou dcerou, a zamiluje se do ní.
Ovšem přichází finanční krize a Vautrin odhaluje Evženovi prohnilost společnosti a nabízí mu, že mu pomůže za určitou částku k majetku (nechá zabít bratra Viktoríny Tailleferové - další obyvatelky penzionu, která je do Evžena zamilována a zdědí po bratru velké jmění).
Ovšem Evžen je nezkažený a čestný a nechce o Vautrinově nabídce ani slyšet a Vautrinovi nevěří.
Pod nátlakem finanční krize se však pomalu, takřka nevědomky, sbližuje s Viktorínou a Vautrin tedy objedná pro jejího bratra zabití ve vyprovokovaném souboji, avšak Evžen se dovídá o opětované lásce Delfíny a plánuje se přestěhovat do nového bytu (spolu s otcem Goriotem), který pro něj Delfína připravila.
Nadchází zlomový den příběhu a mladý Taillefer je zabit, avšak pro Vautrina přichází policie a čtenáři se odhaluje jeho zločinecká a galejnická minulost; Vautrin byl udán jednou obyvatelkou penzionátu - slečnou Michonneauovou - která je ostatními strávníky vypovězena spolu se svým "přítelem" Poiretem.

Zde je zajímavý úkaz - na začátku Bianchon praví Vautrinovi o slečně Michonneauové: "Vždycky mě zamrazí, když spatřím tohohle starého netopýra. Studuji systém Gallův a shledávám u ní hrbolky Jidášovy."
Vlastně upozorňuje na zrádné rysy jejího charakteru, které se opravdu Vautrinovým udáním potvrdí.

Dále nastává den, kdy se má Evžen spolu s otcem Goriotem odstěhovat, avšak k otci přichází obě dcery a stěžují si na svoji majetkovou krizi a neštěstí v manželství, nakonec se obě pohádají a vzájemně uráží a otec Goriot je po jejich odchodu stižen mozkovou mrtvicí při vyřizování majetkových vztahů svých dcer.
Nakonec žádná z dcer pro své rodinné problémy (Anastázie) a pro ples ve vyšší společnosti, kam ji zavede Evžen, a poté pro nemoc (Delfína) svého otce nepřijde v jeho smrtelné hodině navštívit a otec Goriot dojde k poznání, že špatně vychoval dcery, které jej nemilovali, milovali pouze jeho peníze a dcery proklel.
U Goriota se střídají Evžen a Bianchon, ale nakonec starý obchodník v naprosté bídě umírá.
Příběh otce Goriota a Evžena de Rastignaca končí na hřbitově, po pohřbu, který zaplatili Evžen a Bianchon, když jim zeťové odmítli pohřeb zaplatit, a Evžen vyhlašuje prohnilé společnosti výrokem: "A teď, kdo z koho!"