Konrád II. Ota

Konrád II. Ota se narodil okolo roku 1136/40. Byl synem Konráda II. Znojemského. Patří k nejvzdělanějším osobnostem. V roce 1182 byl zvolen knížetem českým a postavil se do čela povstání proti Bedřichovi I., ale to bylo potlačeno. Na zásah Fridricha Barbarossy byl prohlášen prvním markrabím moravským. V roce 1185 podlehl v bitvě u Loděnic knížecímu vojsku vedenému Přemyslem Otakarem I. Roku 1186 uzavřel Konrád II. Ota s Bedřichem I. mír. Po smrti Bedřicha I. přijal Čechy v léno a stal se českým knížetm. Tak byli Čechy a Morava spojeny opět v jeden celek. Záhy po svém zvolení, předložil českému panstvu pokus o psaný zemský zákoník (vešel do dějin pod názvem Statuta Konrádova. Jeho obsahem bylo potvrzení dědičného tržení statků pro šlechtu. Statuta také stanovovala, že při soudech museli být přísedící z vyšší nebo místní šlechty. V dubnu 1191 se stal Konrád II. Ota prvním českým panovníkem, který se v Římě osobně zúčastnil císařské korunovace. Po ní spěchal s císařem Jindřichem VI. k Neapoli, při jejímž obléhání vypukl mor, kterému 9.září 1191 podlehl.