BŘETISLAV I. + 1.KRÁL
autor: Ondřej Truksa Nástup Břetislava I. na český knížecí stolec znamenal definitivní konec první krize Českého státu. Břetislav I. nastupoval v mimořádně příznivé situaci, protože okolní státy (polský, uherský) prodělávaly tu samou krizi, kterou právě překonal přemyslovský státn a nikdo z nich neměl sílu vměšovat se do záležitostí českého státu. Římský císař byl zaměstnán spory s papežskou kurií a navíc musel čelit povstání Luticů, takže spíše potřeboval pomoc českého knížete, proto Břetislav I. ani nemusel žádat o udělení Čech v léno a ani nemusel platit příslušný tribut. Roku 1039 vytáhl Břetislav I. vojensky do Polska, kde získal bohatou kořist a vzal zde ostatky sv. Vojtěcha, které pak odvezl do Prahy. Na základě toho chtěl aby bylo Pražské biskupství povýšeno na arcibiskupství. Ještě při tažení vyřkl v Hvězdně nad ostatky sv. Vojtěcha tzv. Hvězdenská dekreta (obsahovala např. zákaz pohřbívání na polích a v lesích, tresty za vraždy, zákaz pití lihovin,...).
Vzrůstající moc Břetislava se nelíbila římskému císaři Jindřichu III. a proto se jeho moc pokusil zlomit s připravil vojenské tažení do Čech. Roku 1040 však byla říšská vojska poražena. Jindřich III. se však nehodlal vzdát a roku 1041 oblehl Břetislava na Pražském hradě, český kníže se nakonec musel podrobit a potvrdit lení svazek s říší.
Břetislav I. měl úpět synů schopných převzít vládu a protože se chtěl vyhnout budoucím sporům o vládu, které by mohli přinést další krizi státu, nastolil tzv. stařešinský řád nebo-li seniorát, podle kterého měl převzít vládu vždy nejstarší člen vládnoucího rodu (momentální situaci to sice řešilo, ale do budoucna to příliš dobrý krok nebyl, vzhledem k různému větvení rodu - pozn. aut.). Podle tohoto řádu měl Spytihněv (II.) převzít vrchní vláldu nad Čechami a Moravou, Morava byla rozdělena na dva tzv. úděly - olomoucký úděl dostal do správy Vratislav a brněnský Konrád a Ota, pátý syn Břetislava byl určen pro církevní dráhu. Spytihněv II. vládl však pouze krátce a zemřel za nejasných okolností. Podle seniorátu se stal po smrti Spytihněva II. knížetem druhý Břetislavův syn, který měl do této doby ve správě olomoucký úděl a stane se prvním českým králem - Vratislav II.
Vratislavovi II. se na dlouhou dobu podařilo ustálit mocenské poměry v Čechách. Hned po svém nástupu obnovil moravské úděly: Konrád dostal do správy Brněnský úděl a Ota Olomoucký úděl. Jaromíra násilím donutil přijmout kněžské svědcení. Vratislav také přenesl své sídlo z Pražského hradu na Vyšehrad.
Vratislav II. vedl i úspěšnou zahraniční politiku. Světem tehdy otřásla nová fáze sporů o hegemonii mezi papežem a římským císařem, Vratislav se postavil na stranu císaře a za svou pomoc dostal jako první Přemyslovec roku 1085 nedědičný královský titul a navíc byl zrušen tribut říšskému císaři.
Po Smrti Vratislava II. nastoupil na trůn Konrád I. Brněnský, do té doby údělný kníže Brněnský. Vládl však pouze krátce a po jeho smrti nastaly neutuchající boje o moc mezi dalšími příslušníky rodu a celoživotní úsilí Vratislava II. se ocitlo v troskách.