ÚSVIT DĚJIN ČESKÉHO STÁTU
autor: Ondřej TruksaČechy na počátku středověku vystupují z hlubin minulosti pouze ojediněle. Od vlivu vnějšího světa jsou odděleny pohraničnímy horami a neproniknutelnými pralesy, které pokrývají většinu jejich území. Na tomto území neexistoval až na vlilv velkomoravské říše za vlády Svatopluka žádný větší státní útvar. Celé území bylo rozděleno na řadu kmenových území: např. Čechové, Lučané, Charváti, Slavníkovci, Zličané,.... V 2. polovině 9. století se na krátký čas stalo území Čech součástí svatoplukovy Velké Moravy. V této době byl správou tohoto území pověřen Bořivoj I. z rodu Přemyslovců. Bořivoj velmi přilnul ke křesťanství , nechal se na Velké Moravě pokřtít a po návratu do Čech nechává stavět první křesťanský kostel na tomto území - kostel sv. Kliementa. Zanedlouho však vypuká vzpoura pohanských velmožů a Bořivoj je nucen ukrýt se na velkou Moravu pod ochranu knížete Svatopluka.
Po smrti knížete Svatoplulka ztrácí Velká Morava na toto území vliv. Bořivojův syn Spytihněv I. toho využil a začal s budováním raně středověkého českého státu. Spytihněv často útočil na zanikající Velkou Moravu. Zároveň však také budoval rozsáhlou síť hradů, sloužících převážně k obraně českého knížetctví (tj. základ budoucí hradské soustavy). Spytihněv se však poddal bavorskému vévodovi Arnulfovi a tak se církevní správa Čech dostala do područí řezeňského biskupa. V sousedních zemích nastupují krize (zánik Velké Moravy, vymření dynastie Karlovců ve franské říši,..) a jak Spytihněv I. tak i posléze jeho bratr Vratislav I. toho náležitě využili k upevnění zárodků Českého státu. Roku 919 však v boji o vládu ve franské říši zvítězil saský vévody Jindřich Ptáčník a ihned také začal s dobyvačnou politikou vůči svým sousedům, což bezprostředně ovlivnilo a zkomplikovalo vývoj přemyslovského státu.
Přemyslovská knížata se snažila vyhnout se přímé závislosti na říši a proto udržovali čilé styky s polabskými slovany. V Čechách také neustále trval rozporuplný vztah ke křesťanství, které se stále častěji dostávalo do rozporů z pohanskými a rodovými obyčeji, jež zastávala většina obyvatelstva. Konflikt se vyhrotil po smrti knížete Vratislava I., kdy za nezletilého knížete Václava vládla jeho matka Drahomíra. Ta se pokusila o návrat k pohanství, což byl také možná jeden z důvodů proč byla 15. září 921 uškrcena kněžna Ludmila. Změna nastala poté co se kníže Václav ujal vlády, nechal vyhnat Drahomíru a uklidnil poměry v zemi přičemž se opíral o církev. Václav si také podrobil některé z okolních knížet napřiklad knížete Radslava. V této době chce Jindřich Ptáčník, Václav se však snaží vyhnout se vojenskému střetnutí a proto platí Jidřichovi ročně 500 hřiven stříbra a 120 volů. Václavovo počínání se však nelíbí jeho opozici vedené jeho batrem Boleslavem (I.). Tento spor vyvrcholí 28. září 935, kdy je Václav zavražděn na boleslavově kradišti Staré Boleslavi.