Vláda Přemysla Otakara II.
Jak už víme, oženil se roku 1252 Přemysl Otakar II. na přání svého otce Václava I. s dědičkou Rakouských zemí Markétou Babenberskou. Tento nárust přemyslovské moci jim vytvořil spoustu nepřátel. Ohrožený se cítil zejména uherský král Béla IV., jehož země se teprve nedávno vzpamatovala z nájezdu Tatarů, a rozpoutal sérii pustošivých válek. Problém však zůstal nevyřešen a úplně jiných rozměrů nabyl, když se Přemysl Otakar II. stal českým králem. Přemysl Otakar II. se snažil (stejně jako jeho otec) vrátit k přežitému pojetí státu jako nedílného majetku panovníka a tento postoj mu vytvořil mnoho nepřátel stran vyšší šlechty přímo v Čechách. Navíc Přemysl Otakar II. nebyl příliš dobrým diplomatem a spoléhal se na silové řešení. Počet jeho nepřátel se tak pořád zvětšoval. Ani papež se nedíval s uspokojením na expanzi českého státu a donutil Přemysla Otakara II. k uzavření míru s Bélou IV.. Přemysl si chtěl znovu naklonit papeže a tak uspořádal roku 1254 křížovou výpravu do pohanských Prus. K vyhlášení této křížové výpravy měl však i jiné důvody, kromě nakolnění si papeže chtěl také demonstrovat moc českého vojska i svou a posílit přítomností vojska svůj vliv mezi knížaty v roztříštěném Polsku. Na této křížové výpravě položil Přemysl Otakar II. také základní kámen města Královce (dnešní Kaliningrad). Křížová výprava do Prus na čas zvýšila popularitu Přemysla II. a ten chtěl znovu vyřešit problém o dědictví Babenberské. Ve snaze zajistit si týl vpadl do Bavorska, kde však byl poražen a stratil Sušicko. Záminkou k vypuknutí válečného stavu s Uhry se stal vpád Uhrů do Korutan. Přemysl okamžitě využil příležitosti a vytáhl na pomoc korutanskému vévodovi Odřichu Sponheimskému. Při této příležitosti obsadil Štýrsko. Roku 1260 české vojsko v bitvě u Kressenbrunnu na hlavu porazilo vojsko Bély IV. načež Přemysl vpadl do Uher a obsadil Prešpurk (tj. dnešní Bratislava). V Bratislavě byl také podepsán mír. Přemysl, který obhájil své nároky na Rakouské země, již nepotřeboval Markétu Babenberskou, proto zažádal papeže o rozvod. Papež jeho žádosti vyhověl a Přemysl se oženil s vnučkou Bély IV., princeznou Kunhutou Uherskou. Teprve nyní se rozhodl pro oficiální korunovaci na českého krále*. Po úspěšném vyřešení Babennerského problému opustil Přemysl Štaufskou stranu a ve sporech o titul římsko-německého krále podpořil Richarda Cornwalského, od kterého si nechal udělit Rakouské země v léno. Roku 1265 byl také Přemysl jmenován "ochráncem říšského jmění na pravém břehu Rýna". Přemysl Otakar II. toho okamžitě využil a roku 1267 připojil k Čechám Chebsko. Následná válka s bavorskými vévody ho však upozornila, že další výboje tímto směrem nejsou možné. Roku 1269 zemřel Oldřich ze Sponheimu, který za dřívější pomoc odkázal Přemyslovi Korutany a část Kraňska. Roku 1270 ještě český král získal území Pordenone v marce Furlandské a přiblížil se tak téměř pobřeží Jadranu. Rozmach panství Přemysla Otakara II. byl v této době nejvyšší. Přemysl Otakar však dosazoval na rozhodující místa v nově získaných zemích převážně české šlechtice, takže se zde jeho popularita rychle rozplývala. I napětí v Čechách neustále vzrůstalo. Roku 1273 zemřel Richard Cornwalský a Přemysl Otakar II. se rozhodl kandidovat na post římsko-německého krále. Byl si sebou tak jist, že ani nepovažoval za nutné se volby osobně účastnit a k jeho nemilému překvypení byl římsko-německým králem zvolen dosud nevýznamný šlechtic Rudolf Habsburský. Přemysl odmítl uznat volbu Rudolfa a ten vyhlásil roku 1274 obecné právo římského krále na odnětí říšských lén. Spor vyvrcholil vyhlášením říšské klatby nad českým králem. Každý mohl nyní vypovědět Přemyslovi poslušnost. V Čechách se zvedlo povstání šlechty v čele se Závišem z Falkenštejna. Přemysl, který zůstal bez spojenců byl nucen roku 1276 pokořit před Rudolfem Habsburským. Tím ztratil Rakouské země. Rudolf se však kvůli dalším problémům rozhodl pro úplné zničení svého soka a neustále proti němu podněcoval šlechtu. 26. srpna 1278ě na Moravském poli u vesnice Suché Kruty v dolním Rakousku došlo k rozhodující bitvě, ve které české vojsko utrpělo zdrcující porážku a Přemysl Otakr II. zde padl. Píše se rok 1278 a český stát právě spadl s výšin do hloubky chaosu a úpadku, který bude trvat dalších téněř 6 let.
autor: Ondřej Truksa
*Nechtěl se nechat korunovat dříve, protože kdyby se stala Markéta Babenberská královnou, nebylo by tak snadné nechat se rozvést.
Přemysl Otakar II.
říše Přemysla Otakara II. v době největšího rozmachu