POČÁTKY
autor: Ondřej Truksa Fialově je znázorněna Velká Morava v době vlády Mojmíra I. Mojmír I. kníže PribinaPo zániku Sámovy říše se Čechy a Morava na cca 200 let ztrácejí z písemných dokladů. Právě do této doby se dají zařadit pověsti např. O Libuši, O Krokovi a jeho dcerách,... Na území Čech a Moravy existovali drobná kmenová knížectví a pomalu se rozšiřovalo osídlení (osídlené oblastise nacházeli pouze v úrodných oblastech kolem velkých řek, zbytek území byl pokryt neprostupnými pralesy). V jednotlivých kmenových knížectvích se pomalu vydělovala kmenová aristokracie, z níž byl vybírán kmenový kníže, který sídlil v opevněných hradištích. Zároveň z vydělováním kmenové aristokracie se prohlubovalo i sociální rozvrstvení obyvatelstva. Území Čech a Moravy bylo čím dál víc ohrožováno Franskou říší, která byla v této době nejsilnějším státním útvarem na evropském kontinentě, a hlavně dobyvačnou politikou franských králů. V 90. letech 8. století se franskému králi Karlu Velilkému podařilo v několika vojenských taženích rozvrátit moc Avarů, což způsobilo fakt, že se území Čech a Moravy dostalo do těsného sousedství franské říše.
Tyto výše uvedené důvody sjednocovacímu procesu na území dnešní Moravy. Kolem roku 830 se objevil vládce moravanů Mojmír I. (asi jeden z řady kmenových knížat). Již v předcházejícím století se ke slovanům začalo šířit křesťanství, zatím se však uchytilo jen ojediněle a to pouze v nejvyšších kruzích tehdejší společnosti. Roku 831 se byl Mojmír I. pokřtěn v bavorském Pasově. Na území dnešního západního Slovenska se vytvořil pevnější státní útvar - Nitranské knížectví. Jeho vládce kníže Pribina vedl dlouhý spor s Mojmírem I. (přesné příčiny tohoto sporu nejsou známy). Spor přerostl i na menší vojenské střety. Nakonec se Mojmírovi podařilo Pribinu vypudit a připojit tak Nitranské knížectví k území Moravy, tak vzniklo jádro Velkomoravské říše.
Ve 40. letech 9. století došlo k rozdělení Franské říše. Jednotlivý panovníci částí Franské říše se snažily zvětšit vojensky své území, nebo alespoň si zajistit určitou sféru vlivu v sousedních zemích. Morava byla nejvíce ohrožována Východofranskou říší (území dnešního německa). Východofranský panovník Ludvík Němec vojensky vytáhl proti polabským slovanům a roku 845 donutil 14 českých kmenových knížat přijmout v Řezně křest. Roku 846 vytáhl proti moravanům, sesadil z knížecího stolce Mojmíra I. a dosadil na něj Rastislava I.
