VRCHOL A PÁD

Roku 864 znovu zaútočil Ludvík Němec na Velkou Moravu. Morava však již byla na tolik silná, že nájezdu nepodlehla a konflikt skončil kompromisem. Podle dohody, kterou mezi sebou panovníci uzavřeli si měl Rastislav zachovat samostatnou politiku pod podmínkou, že bude Východofranské říši platit roční tribut.
V této době se Velká Morava rozdělila na dva správní celky - Morava a Nitransko. Rastislavův syn Svatopluk dostal do správy Nitransko. Další útok na Moravu přichází ze strany Karlomana, vazala Východofranské říše. Karlomanovi se podařilo porazit moravské vojsko. Svatopluk obratně využil situace, přešel na stranu Východofranské říše a vydal do rukou Ludvíka Němce svého otce Rastislava I. Morava se tak na nějakou dobu ocitla pod správou východofranských hrabat. Po vypuknutí povstání na moravě se Svatopluk postavil do čela povstalců a tak si obratně zajistil knížecí stolec.
Těsně po nástupu Svatopluka se osamostatnila Moravská církevní organizace a převahu získává Slovanská liturgie. Svatopluk se však v průběhu svého života odvrací od Slovanské liturgie a orientace na Byzantskou říši a znovu se obrací na říši Východofranskou. Po roce 885 znovu propuká spor o Slovanskou liturgii a následkem toho je Metodějův nástupce Gorard vypuzen z Moravy. V této době má Velká Morava přes 1 500 000 obyvatel a stojí na vrcholu své moci.
Svatoplukův nástupce Mojmír II. už nebyl tak silný jako předchozí panovníci a nedokázal již zajistit celistvost tak velkého státního útvaru jako byla Velká Morava. Navíc na Moravu začínají útočit knížata rodícího se Českého státu (Spytihněv I.,...). Do poddunajské nížiny pronikali maďarští nájezdníci a ti také v letech 905 - 908 Velkou Moravu spustošili a rozvrátili. Rod Mojmírovců patrně vymřel v bojích s Maďary. V jednotlivých střediscích na Moravě ještě nějakou dobu pokračoval život, ale projevovala se stagnace a úpadek.

autor: Ondřej Truksa

Svatopluk

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

kníže Svatopluk

Mojmír II.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mojmír II.