Jan Neruda

Jan Neruda se narodil 9.července 1834 v Praze. Jeho otec byl vysloužilec s napoleonských válek, měl kantýnu a později trafiku. Jeho matka si vydělávala posluhami. Po maturitě se dal Jan zapsat na práva, ale již po roce na otcovo přání nastoupil jako asprant vojenského účetního úřadu. Dráha úředníka ho však nelákala, a tak se roku 1855 vrátil na univerzitu, tentokrát studovat filozofii. V letech 1858 až 1859 přechodně učiteloval jakon suplent na reálce, ale pak se již na trvalo uchýlil k novinářství a literatuře. Roku 1860 vstoupil vztoupil do redakce prvního českého deníku Čas. Později přestoupil do deníku Hlas. Roku 1865, kdy Hlas splynul s mladočeskými Národními listy, vztoupil do jejich redakce, kde pracoval až do konce života. Přestože proslul jako vynikající tanečník a skvělí a vtipný společník, zůstal až do smrti starým mládencem a většina jeho citových splanutí nebyla opětována. Spolu s V. Hálkem stál v čele hnutí májovců. Jako básník zůstával nejprve ve stínu V. Hálka a později S. Čecha a J. Vrchlického. Součastníci si ho vážili spíše jako prozaika a také jako novináře. Dychtivě očekávali jeho příspěvky a fejetony, kterých napsal více jak dva tisíce. Ale už generace Vrchlického se k Nerudovi začala hlásit jako k duchovnímu otci moderní poezie. Zemřel 22.srpna 1891.

Díla: Arabesky, Malostraské piovídky,...  Poezie: Balady a Romance, Písně kosmické, Zpěvy páteční, Prosté motivy,...