Jaroslav Vrchlický

Jaroslav Vrchlický se narodil 17.února 1853 v Lounech. Do literatury vztoupil již při studiu gymnázia v Klatovech. Po maturitě začal studovat bohoslovectví, ale již po roce přestoupil na pražskou filosofickou fakultu, kde se mimo jiné věnoval slovanským jazykům. Po studiích se stal tajemníkem na české technice, po té pracoval v České akademii pro vědy, slovesnost a umění a nakonec se stal profesorem na pražské univerzitě. Od počátku své literární tvorby byl veden snahou pozvednout úroveň české literaturi na úroveň evropskou. Proto mu byl vytýkán kosmopolitismus a nezájem o národní látky, ale kolem roku 1880 boje utichají a Vrchlický se stává vůdčí osobností české poezie. Roku 1901 byl jmenován do panské sněmovny, ale za celou dobu pronesl jen jedinou řeč a to roku 1906, kdy podporoval přijetí rovného a všeobecného violebního práva. Roku 1908 ho postihla mozková mrtvice. Zemřel v Domažlicích 9.září 1912.

Díla: Noc na Karlštejně, Námluvy Pelopovy, Smír Tantalův, Smrt Hippodamie, Okna v bouři,...