AVAŘI A SÁMOVA ŘÍŠE

Kočovné avarské kmeny vtrhli na území dnešní Evropy v 5. století. Právě tento pohyb Avarů způsobil, že se Slovanské kmeny ze své původní domoviny (tj. mezi řekami: Odra, Visla, Dněpr, Dněstr) dostali až do oblastí střední a jižní Evropy. Kolem roku 567- 570 se Avaři usídlili v Karpatské kotlině. Zde jejich hlavní náčelník (kagan) vytvořil hlavní hring = vojenský tábor + správní centrum. Z Karpatské kotliny Avaři ovládli Slovany v Podunajské nížině a ohrožovali Slovany žijící na území dnešních Čech a Moravy, avšak vlilv Avarů na tomto území byl podstatně slabší a nikdy se jim ho nepodařilo plně ovládnout. Postupem času docházelo k míšení Slovanů s Avary čímž vznikli tzv. Vinidé.

Roku 626 se situace podstatně změnila, po té co byli Avaři na hlavu poraženi, při dobývání Konstantinopole. Tato porážka nastarovala období mnoha povstání Slovanů, respektive Vinidů proti avarské nadvládě. Vinidé a Slované na území dnešní ČR si za svého vůdce zvolili franského kupce Sáma (pocházel z Galie tj. Oblast dnešní Jižní a Střední Francie). Sámovi se postupně podařilo vytvořit silný kmenový svaz, jehož hlavním úkolem byla obrana proti avarským nájezdníkům - tzv. Sámova říše (centrum říše se nacházelo někde na dolním toku řeky Moravy). 

Vznik nového politického útvaru se nelíbil franským králům. Franský král Dagobert I. vyslal k Sámovi posla s návrhem, aby se Sámova říše podřídila nadvládě Franské říše. Sámo nadvládu neuznal a Dagobert se rozhodl řešit situaci silou. Roku 631 však od Slovanů v bitvě u Vogastisburgu (tj. patrně jedna s pohraničních pevností Sámovy říše, žádné bližší informace o ní se však nedochovaly) utrpěl drtivou porážku. Sámova říše však nebyla státní útvar a jediným pojítkem byl právě Sámo, takže po jeho smrti (658 nebo 659) se rozpadla na jednotlivá kmenová knížectví.

     autor: Ondřej Truksa

mapa rozvržení tehdejší Střední Evropy

           Sámo