KULTURA NA ÚZEMÍ ČECH A MORAVY V RANÉM STŘEDOVĚKU

Po celý raný středověk zápasila v českých zemích křesťanská církev se staršími a pevně zakořeněnými pohanskými představami spjatými s kmenovým rolnictvím. Církev se pokoušela proti starým pohanským zvykům a obyčejům bojovat, ale neúspěšně a aby se jí vůbec podařilo uplatnit musela přejat některé ze starých zvyků i do církevních obřadů (např: vítání jara - některé velikkonoční obyčeje (vynášení moreny), zimní slunovrat - Vánoce). I přesto však musela ke svému udržení použít některé donucovací prostředky. Z počátku středověkku také zápasily v českých zemích dvě liturgie: latinská a staroslovanská. Nakonec však vyhrála latinská liturgie a poslední oživení staroslovanské liturgie najdeme v 11. století v Sázavském klášteře. Zde vznilkaly legendy jako např: O sv. Václavovi, O sv. Ludmile,... Potom co nastalo církevní schizma (tj. církev se rozdělila na byzantskou (ortodoxní) a římskokatolickou) byli poslední zástupci staroslovanské liturgie vyhnáni z Čech. Největšími středisky vzdělanosti byly v raném středověku kláštery. V 11. století jich bylo postaveno cca 7  a ve 12. stolet cca 27. Prvním řádem v českých zemích byli Benediktini (10. století), ale později přišli také cisterciáci, premonstráti, dominikáni, johanité,... Dalšími ohnisky vzdělanosti byla biskupství Pražské a Olomoucké a kapituly při významných kostelech a centrech, zde vznikala tzv. skriptoria tj. písařské dílny, v nichž byly vytvářeny bohoslužebné texty, letopisy, kroniky a legendy (sv. Vojtěch, sv. Ludmila, sv. Václav, sv. Prokop,...).

Vrcholným literárním dílem před rokem 1125 byla Kosmova kronika česká, v níž byla poprve zachycena přemyslovská rodová pověst. Také z 11. století se dochovaly nádherné doklady knížní kultury jako např. Svatovítský evangeliář, Kodex vyšehradský,..  Rozvíjela se také hudba, písně: Hospodine pomiluj ny, Kyrie eleisson,...

V 10. století k nám přišel tzv. Otonský sloh, který vznikl v římské říši za saské dynastie Otonů. V tomto slohu byly postaveny kostelíky z dob Bořivoje I. na Levém hradci, kostel pany Marie na Pražském hradě, nebo původní stavba baziliky sv. Jiří na Pražském hradě. Od konce 11. století se v českých zemích začíná rozmáhat románský sloh. Z této doby pochází např: knížecí palác v Olomouci, některé stavby na Vyšehradě,... Ve 12. století nastává velký stavební rozmach Prahy.

Ve výtvarném umění se rozmáhalo malířství (hlavně tvorby fresek, které většinou měli náboženskou tématiku, vyjímkou jsou fresky v rotundě sv. Kateřina ve Znojmě, které zachycují členy rodu přemyslovských knížat) a sochařství, které je ale doloženo až od doby Vladislava II..  Vysokou uměleckou úroveň dokazovala také výroba mincí.

autor: Ondřej Truksa