SKLADBA STÁTU A HOSPODÁŘSTVÍ
HOSPODÁŘSTVÍ SKLADBA STÁTU autor: Ondřej Truksa kostelík z období Velké Moravy hradiště Valy u Mikulčic (9. století)Z doložených pramenů vyplývá, že na Velké Moravě byl trvalý vzestup výroby. Hlavním zdrojem obživy většiny obyvatel bylo zemědělství (převládalo tzv. naturální hospodářství tj. každá rodina si byla co se týče potravin soběstačná). Na poli se pěstovalo obilí a luštěniny. Ze zeleniny se pěstovalo: zelí, cibule, mrkev, petržel, řepa, ředkev, česnek. Z ovoce se pěstovali: jablka, hrušky, třešně, višně, slívy, ořechy, lísky. Ve vyspělejších oblastech Velké Moravy (tj. oblast kolem dolního toku řeky Moravy) se běžně používal trojmpolní systém. Nová zemědělská půda se získávala tzv. žďářením. K obdělávání půdy se používyly: háky, radlicové pluhy, motyky, lopaty, rýče, klučovice, drnokopy, brány. Ke zpracování úrody se používaly: srpy, kosy, cepy, síta, pytle, mlýny, žertovny. Velký význam mělo hrnčířství (používán hrnčířský kruh) - výroba nádob, dlaždic,... Vznikly i specializované dílny zaměřující se především na spracování skla a kovů (železo, zlato, měď, stříbro, bronz). Velkou roli v ekonomice Velké Moravy hrál obchod: DOVOZ: sůl, některá keramika, barviva, masti, oleje, lluxusní látky, roucha, některé sklo, zbraně -- VÝVOZ: otroci, koně, vosk, kůže, kožešiny.
V období Velké Moravy neustále narůstalo sociální rozvrstvení obyvatelstva. Zde se poprve setkáváme s dělením na chudé a bohaté občany. Obě tyto složky však byly svobodnými občany státu a podléhali přímo vládci, kterému také odváděli daň. Určitý podíl na moci poskytl panovník kmenovým knížatům, kolem nich se vytvořila vrstva bohatých velmožů, s nichž byli voleni státní úředníci - tzv. župani, kteří spravovali jednotlivé správní okrsky - tzv. župy. Postupem času vznikala stále početnější vrstva nevolníků a řadu prací vykonávali otroci, kteří neměli vůbec žádná práva. Vojsko mělo dvě hlavní složky: 1) jízda - tu tvořily početné družiny při panovnickém dvoře a sídlech jednotlivých velmožů 2)pěšáci - ty tvořilo naverbované a necvičené venkovské obyvatelstvo. Duchovenstvo bylo i nadále podřízeno pasovskému biskupovi, ktrého na Moravě zastupoval tzv. archipresbyter. Jednotlivý duchovní byli většinou cizinci a byli podřízeni panovníkovi, nebo velmožům na jejichž dvorech působili.
