VZESTUP

Rastislav I. se jevil jako velmi schopný panovník. Obratně využíval vnitřních rozporů ve Vychodofranské říši, dařilo se mu odrážet její útoky a nezřídka kdy podnikal nájezdy do říše. Těmito kroky však vyvolal vleklý válečný konflikt.

Rastislav se pokusil vymanit Velkou Moravu ze sféry vlivu Východofranské církevní společnosti, a proto požádal papeže o souhlas k vytvoření samostatného biskupství. Papež však na žádost vůbec nereagoval. Proto se Rastislav rozhodl požádat o pomoc byzanského císaře Michala III. Byzanský císař žádosti vyhověl a roku 863 přišli na Moravu Cyril (Konstantin) a Metoděj. Ti výrazně posilovali svébytnost slovanské kultury. Sestavili písmo Hlaholice a Cyrilice, hlavním literárním jazykem se stala staroslověnština. Cyrilův a Metodějův pokus o zavedení Slovanské liturgie (bohoslužby) však již narazil na odpor zastánců Latinské liturgie. Během působení Konstantina a Metoděje se podařilo vyškolit na Velké Moravě početnou skupinu kněží a křesťanství bylo pevně zakotveno ve vyšších kruzích společnosti.

Velké Morava spěla k vrcholu své moci.

autor: Ondřej Truksa

              Rastislav I.

    Hlaholice

Cyrilice (z ní se vyvinula azbuka)