2. KRIZE

V této době se začala z původní knížecí družiny vytvářet středověká šlechta, takže kníže se musel začít smiřovat se spoluúčastí šlechty na vedení státu, ačkoliv do této doby byl stát chápán jako majetek panovníka.

Po smrti Vratislava II. nastala chaotická situace, kdy se poměrně rychle za sebou vystřídali: Konrád I. Brněnský a Břetislav II. Oba byli při svém nástupu opravdu nejstaršími z žijících Přemyslovců. Břetislav II. však nevládl dlouho, poté co udělal silnou vlnu represí proti Vršovcům, byl roku 1100 při návratu z loveckého dvora ve Zbečně zavražděn. Nastala nová etapa bojů o knížecí stolec.

Z bojů vyšel vítězně Bořivoj II. Za jeho krátké vlády ovládli Vršovci řadu významných knížecích hradů (např: Žatec, Libici, Litoměřice,...). Bořivoje II. svrhl Svatopluk Olomoucký, ten nechal vyvraždit zbytek Vršovců a krátce na to byl sám zavražděn údajně jedním z mstitelů Vršovců.

Na válečném tažení do Polska byl knížetem provolán Ota Olomoucký a jeho volbu potvrdil i římský císař, ale v Praze byl mezitím zvolen Vladislav I., který si úplatky získal přízeň římského císaře Jindřicha V. Roku 1117 se stala vyjímečná událost: Vladislav I. se zřekl vlády ve prospěch svého staršího bratra Bořivoje II. Bořivoj II. se však znelíbil českým předákům a záhy byl znovu vystřídán Vladislavem I., ten před svou smrtí znovu porušil seniorát, když za svého nástupce doporučil svého syna Soběslava I.

autor: Ondřej Truksa