Kultura vrcholného středověku

Celá středověká a gotická kultura byla protchnuta idejemi křesťanství, jež se promítaly do všech odvětví kulturního života. Dorozumívacím jazykem vzdělanců v celé oblasti západního křesťanství byla latina. Již za vlády posledních Přemyslovců, díky vnější kolonizaci bylo české prostředí citelně zasaženo německými vlivy, ale i přesto, nebo snad právě proto se zde vytvořila svébytná česká kultura, jejíž vrcholná díla nikterak nezaostávala za úrovní kultury západní Evropy. Nadále a to zejména v první polovině 14. století působila v českých zemích stejně tak jako v celé střední a západní Evropě rytířská kultura. V posledních desetiletích 14. století se v českých zemích díky Lucemburkům uplatnily proudy vycházející z italské renesance. Hlavními náměty umělecké tvorby byly i nadále biblické motivy, ale stále stále více se začaly uplatňovat také světské motivy. Například divadlo opustilo prostředí církevních slavností a obohacovalo se o světské náměty. Na duchovním životě společnosti a podpoře umění se začala podílet také šlechta a města. Nadále se rozvíjel univerzální gotický sloh. Nejvýzanamnější inspirátor a mecenáš umění byl sám Karel IV. a jeho císařský a královský dvůr. Karel IV. se sám podílel významným způsobem na literární tvorbě tehdejší doby. Napsal vlastní životopis - VITA CAROLI, legendu o sv. Václavovi, několik etických úvah a právnických prací. Z jeho podnětu také vzniklo několik kronik a análů. Prostředí jeho dvora bylo i místem, kde vznikala spisovná němčina. Za jeho vlády do českých zemí přišla druhá fáze francouzské gotiky. Karel IV. do Prahy pozval Matyáše z Arrasu a poté využíval služeb Petra Parléře. Za vlády Karla IV. bylo v Praze postaveno mnoho kostelů (právě Karel IV. dal příčinu k pozdějšímu přízvisku Praha stověžatá), klášterů, byl postaven kamenný most přes Vltavu (na místě dřivějšího Juditina mostu, jež byl postaven za vlády Břetislava I. a který ale strhla povodeň) a také začala výstavba katedrály sv. Víta, Vojtěcha a Václava (byla dostavěna až ve 20. století, a dnes je známá jako katedrála sv. Víta) na Pražském hradě.Socahřství i nadále zůstalo v úzkém spojení s architekturou. Mimořádným jevem českého malířství ve 14. století je rozvoj nástěného malířství. Svého vrcholu také dosáhlo malířství deskové zvláště v díle mistra Theodorika (např. cyklus 130 deskových obrazů svatých v kapli svatého kříže na Karlštejně). Vysoké kvality dosahovala také knižní iluminace. V literatuře se rozvíjela lyrika, epika i próza a vznikaly nové legendy, historická díla, právnická díla, cestopisy, encyklopedie a filozofické i etické úvahy. V hudbě se uplatňoval Gregoriánský chorál, vznikaly pěvecké sbory a ojediněle se objevovaly i orchestriální skladby.

autor: Ondřej Truksa

deskový obraz mistra Theodorika z kaple Svatého kříže

středověká knižní iluminace

Vita Caroli