Vznik měst

Ve třinácrém století nastala vnější kolonizace dosud neosídlených oblastí českého království osadníky, kteří pocházeli zejména z německa. Nejzávažnějším důsledkem této kolonizace, která nastala za vlády krále Václava I. byl vznik středověkých měst, jež do této doby ve společnosti chyběla.  Již ve století dvanáctém se v českých zemích vytvářela rozsáhlejší sídliště kolem hradů a na křižovatkách kupeckých cest, kde se ve větší míře soustřeďovala řemeslná výroba a obchod. Nešlo však ještě o středověká města, protože město nebylo jenvětším sídlištěm, ale také obcí se zvláštní funkcí a zvláštiními privilegii.  Zakládání měst se stalo ve třináctém století zvláštním druhem podnikání. Lokátor, který musel mít velký kapitál a rozsáhlé technické znalosti se dohodl s vlastníkem příhodného místa. Pokud dostal svolení, vymezil tržiště, síť ulic,... a nakonec musel sehnat dostatek přesídlenců, s nimiž začal stavět město. Jako odměna byla většinou lokátorovi svěřena funkce rychtáře v daném městě. 

Města byla založena: 1)"na zelené louce" = podle plánu, např. České Budějovice, Polička,..

                                2) vznikla ze starších trhových osad = křivolaké nepravidelné ulice,..., např. Uherské hradiště, Olomouc, Staré město pražské,...

Města byla buď královská, poddanská (patřila šlechticovi,...), nebo báňská (trochu zvláštní případ, kdy bylo město orientováno na těžbu, např. Kutná Hora). Královská města mohla být také tzv. věnná. Takové město patřilo královně a královna z důchodů z těchto měst žila po smrti svého manžela, nebo je dostávala jako věnn když se vdávala, např. Polička, Dvůr Králové,...

Do nástupu Přemysla Otakara II. na trůn vzniklo v českém království asi 20 měst, v průběhu jeho vlády asi 50 a do konce 13.století asi dalších 70 měst. Za ukončení celého procesu vzniku měst je považováno až založené Nového města pražského Karlem IV. v roce 1348. 

Ve středověku měla města malou rozlohu (asi do 20 ha) a měla malý počet obyvatel. Podstatným znakem města byla jeho právní subjektivita a samospráva vyjádřená souborem privilegií. Městská práva byla do českých zemí donesena z vnějšku a vytvořily se sde dva právní okruhy: severoněmecký a jihoněmecký. Nejdůležitější součástí městského práva byly soudy.

Některá městská privilegia: právo trhu, právo mílové*, právo hradební, právo nuceného skladu**, právo várečné, právo hrdelní,...

Skladba obyvatel města:

 Nejdůležitější osobou ve městě byl rychtář, který měl jako rádce dvanácti člennou městskou radu. Mimořádně důležitou institucí ve městech byly řemeslné cechy. Funkce cechů: regulace výroby, kontrola kvality výrobků, přijímání nových mistrů, starost o řemeslnický dorost, uplatňování požadavků řemeslnického stavu vůči městské radě,...

Města postupem času vytvořila chybějící část středověké společnosti.

autor: Ondřej Truksa

*= ve vzdálenosti jedné středověké míle (asi 11km) od daného města nesměl vykonávat své řemeslo v daném oboru žádný jiný řemeslník, než který byl ve městě

**= kupci provozující dálkový obchod byli nuceni vyložit své zboží na tržišti daného města, pokud jím projížděli