Mikuláš Koperník

Mikuláš Koperník se narodil 19. února 1473 v Toruni v severním Polsku, kam se jeho rodiče přestěhovali z Krakova. V době dospívání ztratil otce a později i matku. Byl vychováván svým strýcem, který mu také umožnil vzdělání. Nejdříve studoval matematiku a astronomii v Krakově (1491–94), později právo, astronomii a matematiku v italské Boloni a nakonec ještě lékařství a právo na univerzitě v Padově.

V roce 1512 se natrvalo přestěhoval do Fromborku u Baltického moře. Během svého života byl kanovníkem, lékařem a později žil i v klášteře. Tam si zřídil malou hvězdárnu a věnoval se astronomii. Jeho úsilí ho přivedlo k revizi Ptolemaiovy geocentrické soustavy, s kterou se seznámil už na studiích v Krakově. Svoji novou teorii o heliocentrické soustavě zveřejnil ve svém nejslavnějším díle “O obězích sfér nebeských” o 6 knihách (1507–1515).

Jeho názory byly značně revoluční a navíc se neshodovaly s církevním učením (Země je placatá a je středem vesmíru a Slunce spolu s ostatními nebeskými tělesy obíhají kolem ní). A tak byla jeho kniha roku 1616 prohlášena za kacířský spis. Na indexu zůstala více než 200 let a “klatby” byla zproštěna až v roce 1835. Přesto se jeho práce stala podkladem pro pozdější objevy Galileiho, Keplera a Newtona.

Mikuláš Koperník zemřel 24. května 1543.