Jaromír (český kníže)

Kdy se Jaromír narodil není známo. V roce 999 byl na příkaz svého bratra Boleslava III. vykastrován. Poté společně s svou matkou a bratrem Oldřichem uprchli k baorskému vévodovi Jindřichu II. V roce 1003 byl Jaromí opět povolán, ale musel uprchnout protože na trůn se opět dostal Boleslav III., který byl po dvou měsících svržen. V letech 1004 až 1012 se Jaromír stal opět českým knížetem. Roku 1004 Jaromír spolu s římským králem Jindřichem II. vstoupil do Čech a polské posádky byli z hradišť vytlačeny. Morava však i nadále zůstala pod polskou korunou. Roku 1012 sesadil Jaromíra jeho mladší bratr Oldřich a Jaromír uprchl znou k bavorskému vévodovi Jindřichovi. Ten ho však dal uvěznit v Utrechtu, pak jej vydal knížeti Oldřichovi a ten ho pro jistotu uvěznil v Lysé. V tomto vězení trávil Jaromír 21 let. Roku 1033 byl na příkaz německého krále a císaře řimského Konráda II. opět povolán aby spolu se svým synovcem Břetislavem vládl v Čechách. Oldřich byl mezitím uvězněn v Řezně. Když byl Oldřich propuštěn nechal Jaromíra oslepit. Záhy po svém návratu však Oldřich zemřel a Jaromír usedl na knížecí stolec by se ho vzápětí zřekl pro svého synovce Břetislava. Jaromír zemřel 4.listopadu 1035.