Soběslav I.

Soběslav I. se narodil okolo roku 1090. Byl nejmladším synem českého krále Vratislava II. Než dosedl na knížecí stolec, vedl neklidný a dobrodružný život. Když mu bylo asi sedmnáct let odešel se svým bratrem, svrženým Bořivojem II. k jejich synovci, polskému knížeti Boleslavu III. Křivoústému, do polského vyhnanství. Po roce 1123 opět utekl do Německa a do Polska. Jakmile se však dozvěděl o těžké nemoci svého bratra, vtrátil se zpět do Čech. Když se Soběslav I. 16.dubna 1125 ujal vlády, povstal proti němu bratranec Otta II. Černý, olomoucký úředník, který podle stařešinckého zákona měl právo na knížecí stolec. Požádal tehdy o pomoc římského krále Lothara a v únoru roku 1126 došlo došlo k legendární bitvě u Chlumce, kde byl římský král poražen a padl také Otta II. Tím byl spor o knížecí titul vyřešen. Poté se Soběslav I. s Lotharem sešli, Soběslav přijal Čechy v léno a Lothara velkomyslně propustil, i se všemi kteří padli do zajetí. K poslednímu pokusu o Soběslavovo svržení došlo roku 1130. Do tohoto spiknutí byl zapleten i Břetislav, syn Břetislava II. Spiknutí však bylo prozrazeno, jeho účastníci popraveni a Břetislav byl pro jistotu oslepen. V posledních letech své vlády se snažil zařídit nástupnictví svého syna, ale vzhledem k tomu že Vladislav nebyl v době otcovy smrti plnoletý, na trůn nastoupil stejnojmený syn Vladislav I. Soběslav I. zemřel 14.února 1140.